Page 14 - Ježkovy oči 1/2021
P. 14

14                                                    / Rozhovor /                                 Ježkovy oči / Leden 2021


          stipendium na celou dobu studia a radoval jsem
          se, že uživím svou ženu i  synka. Ministerstvo
          kultury mi ale nepovolilo studovat, ani vyces-
          tovat. To byly kritické roky mého života. Jsem
          rád, že jsem se v 17 letech – právě po maturi-
          tě – seznámil s Janem Zrzavým. Povídal hodně
          o umění, viděl má díla a věděl, že mám uvězně-
          ného otce. Řekl mi tehdy, že je kristovec a mohl
          ve čtyřiceti letech zemřít. Až později mě tato
          slova v mé životní krizi nasměrovala a vnitřně
          jsem se přiblížil ke Kristu. To nám s manželkou
          a již třemi syny dalo sílu obstát.

          Doufám, že se po revoluci vše obrátilo
          k lepšímu?
              Ano, hned po roce 1990 jsem byl rehabili-
          tován, přijat do uměleckého svazu a zároveň do
          International association of art UNESCO. Pak
          teprve vznikl Regionální svaz umělců Vysočiny.
          Tehdy mě oslovil Milan Dušák, zda nechci učit
          na vznikající Střední umělecké škole grafické.
          Rád jsem přijal. Také již jako zralejší člověk
          jsem zúročil své předchozí vyučování v  Brně,
          kdy jsem pochopil, že ke každému studentovi
          je třeba vnitřně přistoupit jinak, ctít jeho indi-
          vidualitu a osobnost. Měl jsem školu i studenty
          rád. Jezdili jsme na plenéry – Želiv, Telč, Brtni-
          ce a také do Národní galerie v Praze. Připravo-
          val jsem i zájezdy na výstavy současného umě-
          ní. Někteří bývalí studenti jsou dnes známými
          umělci. Avšak ne mojí zásluhou, měli jsme vý-
          borný kolektiv kantorů.

          Hodně jste také cestoval. Jaká místa jste
          navštívil, a byla vám inspirací?
              O  prázdninách jsme většinou se ženou              Jedno z děl Ladislava Kukly, které bude součástí výstavy na DGM, se jmenuje V hlubině (2016)
          podnikali  hodně  studijních  cest.  Projeli  jsme
          v podstatě celou Evropu, severní Ameriku, Izra-
          el a část Asie. Pedagogická činnost i tyto cesty   v Telči jsem vytvořil projekt velkého kruhu, kde   Výstavu v DGM jsem pojal dost netradič-
          rozšířily tematické okruhy mé malby. Nedržím   jsem použil šedé žulové kameny z lomu v Mrá-  ně. Zahrnuje moji tvorbu od roku 1967 až do
          se striktně nějakého výtvarného směru, vždy   kotíně a krásně nažloutlou okrovou žulu z lomu   současnosti. Bude tam vystaveno hodně ma-
          potřebuji silnější impulz, ať je to příroda, osob-  v  Sumrakově. Ty byly promíchané s  kameny,   lých formátů, které vznikaly v průběhu celého
          nosti dějin umění nebo osudy lidí a národů.  které 40 let shromažďuji ze svých cest.  mého života, a dříve jsem je nevystavoval. Bu-
                                                                                         dou v kontrastu s novějšími objekty, které jem-
          Necháváte se inspirovat i českou krajinou?  Jaká díla návštěvníci uvidí při vaší   ně podložené budou „levitovat“ nad podlahou.
              Vysočinu miluji, zejména zasněžené kra-  nadcházející výstavě v Domě Gustava   Také vystavím tři velké kruhové malby z cyklu
          jiny, ostrovy podzimních remízků. V  galerii   Mahlera?                        Hvězdné nebe, kterým jsem chtěl vyjádřit poctu
                                                                                         Immanuelu Kantovi. Budou instalované také
                                                                                         nízko nad podlahou, jako jakási Zrcadla reflek-
                                                                                         tující proměny oblohy. Budou tam i  některé
                                                                                         větší obrazy. Inspiraci jsem hledal v Laponsku,
                                                                                         na amerických prériích, v Japonsku nebo na No-
                                                                                         vém Zélandě. Není to opis reality, ale uchopení
                                                                                         určité esence těchto zemí.
                                                                                         A co chystáte v příštím roce?
                                                                                             Současná pandemie asi v  každém něco
                                                                                         změnila. Měl jsem mít výstavu v  kanadském
                                                                                         Québecu, kde jsem na Bienále získal za cyklus
                                                                                         Dreamlands první cenu za malbu. Zúčastnilo
                                                                                         se  ho  230  malířů  z  24  zemí  světa.  Koronavir
                                                                                         vše ale odsunul, věřím však, že tuto výstavu
                                                                                         ještě uskutečním. Doufám, že výstava v  DGM
                                                                                         návštěvníky zaujme, těším na oboustranné dia-
                                                                                         logy nad mými obrazy. A spolu s DGM srdečně
                     Výstavní prostor v Domě Gustava Mahlera v minulém roce hostil například díla fotografa Jana Pikouse  zveme na vernisáž 19. ledna 2021.
   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19