Page 13 - Zpravodaj Jihlava 10/2020

Ježkovy oči / Říjen 2020 / Rozhovor / 13

Je vztah stavebníka a úřadu plný trhlin?

bídkou. Odolnost samospráv měnit tuto půdu na
stavební pozemky, stejně jako zákonná možnost
omezit nové formy zástavby, které se neadekvát-
ně pasovaly na omalovánky starých a přežilých
územních plánů, byla prakticky nulová. Těžko
potom chtít, aby to doká-
„Je ale zapotřebí, aby se kvalitní zaly samosprávy plné čer-
projekty začaly realizovat stvě zvolených učitelů či
lékařů do pozic hlavních
a začalo být jasné, co znamená manažerů města v pozi-
město s kvalitním veřejným cích primátorů, starostů
prostorem, že bydlet v krajském či jejich náměstků.
městě může být tou nejlepší A tak nastala druhá zá-
variantou jak pro mladé rodiny, sadní chyba, kdy samo-
tak pro seniory.“ správa začala předávat
svoji pozici do rukou
úředníků státní správy
s důvěrou, že jejich interpretace zákona pomů-
že alespoň legislativně chránit a rozvíjet území
svěřené do jejich politických rukou. Tím se ale
silně posílila moc úřednictva a velmi oslabila síla
samosprávy, a to včetně možnosti učit se použít
Náměstek primátorky Vít Zeman zasedá v Komisi pro územní plánování a Komisi pro životní prostředí. a posílit svoji pozici ve prospěch kvality prostře-
Kromě toho je členem dozorčí rady FC Vysočina a je spoluautorem Zásad pro spolupráci s investory dí či zlepšení podmínek života obyvatel, a to i ve
a hlavním iniciátorem nezávislé komise pro architekturu a urbanismus.
chvíli, kdy je tato pravomoc či kompetence v zá-
koně jasně definována. V Jihlavě tato možnost
bohužel doposud nebyla – alespoň prakticky,
Náměstek primátorky pro oblast územního plánování a životního pro- využita. První případy jsou až z letošního roku,
středí Vít Zeman předloží zastupitelům města na jednání, které proběhne kdy jsme se jako město postavili za své obyvatele
v úterý 3. listopadu, nová pravidla pro spolupráci s investory a stavebníky. u kauzy Hosov, Dolina či Kronospan a dalších.
Věří, že jde o první krok k překročení mnohaleté propasti, která se formo- Poslední třetí chybou, která celý tento proces de-
gradace kvality i užitnosti městského prostředí
vala od sametové revoluce a znamenala ztráty pro stavebníky i úřady. završila, byla forma tvorby městských rozpočtů.
Rozpočtové určení daní totiž stanovuje, že tím
jediným a zásadním pro určení výše městského
Můžete zásady pro spolupráci s investory ale znamenal také vnitřní degradaci vztahů mu- rozpočtu, je počet obyvatel. Toto pravidlo na jed-
stručně popsat? nicipality a tedy nedůvěru úředníků státní sprá- né straně stabilizovalo městské rozpočty a po-
Hned na začátku bych zdůraznil spojení dvou vy ve vlastní samosprávu. mohlo investicím, na druhé straně ale odstarto-
slov – pravidla a spolupráce. Jedná se o kom- Lobbing a neexistující metodiky, které by nahra- valo politickou suburbanizaci, hon na obyvatele
plexní systém (pravidel), pro narovnání vztahů dily odbornost samosprávy alespoň v klíčových a snahu každé obce mít na periferii lokalitu plnou
(spolupráci), mezi veřejným zájmem a investiční oborech jako je urbánní ekonomika měst, zna- barevných a různě hranatých domečků, ovšem
aktivitou developera či stavebníka. Jde o vztah, menaly posílení subjektivní potřeby úředníků bez jakékoliv kulturní, sportovní či školské vy-
ve kterém jsme se ocitli po třiceti letech svo- bránit město proti drancování developmentu, bavenosti. Tím se krajská města a větší okresní
body. Mezi stavebníky a veřejnými institucemi a to i mnohdy chybnou interpretací zákonných města dostala do neřešitelného a bludného kru-
vznikla hluboká propast nedůvěry, podezřívání norem. Věty jako: „To vám nedovolím, přese hu, kdy se na jedné straně snaží rezidenčními
a oboustranné snahy vyzrát jeden na druhého. mne rozhodně neprojdete!“ začaly být běžným čtvrtěmi konkurovat venkovu, zároveň se tím ale
slovníkem zaznívajícím z kanceláří jednotlivých dostávají do finanční pasti. Ekonomický přínos
Jak jsme se do tohoto stavu dostali? odborů úřadu. V takto nastaveném prostředí z hustoty obyvatel takto založených čtvrtí nemů-
Porevoluční development vtrhl do většiny čes- a v takto nastaveném vztahu veřejného sektoru že pokrýt očekávání těchto obyvatel z hlediska
kých měst velmi agresivním způsobem a mnoh- s tím privátním bylo velice těžké hledat slušného infrastruktury, a to nemluvím jen o kanalizaci,
dy s pomocí silného lobbingu měnil územní plány developera stejně jako erudovaného či osvícené- elektřině či vodě, ale zejména o sociální a občan-
ve prospěch svých stavebních aktivit. Zahájil vý- ho politika. Nemluvě o tom, že samotný úředník ské vybavenosti – sportovištích, školkách, kul-
stavbu rezidenčních, logistických a komerčních málokdy věří v existenci obou ještě dnes. turních stavbách či provozu MHD.
zón, bez ohledu na kapacity inženýrských sítí
nebo ekonomické, sociální či ekologické potřeby Kde se tedy stala chyba? A co bude dál?
měst. První zásadní chyba se stala vrácením miliónů V prvé řadě je třeba zapomenout na to, že je
Tento agresivní způsob nepřinesl jen degradaci čtverečních metrů půdy restituentům, kteří k ní chyba pouze na jedné straně. Tak trochu jsme
městského prostředí a dramatické zhoršení pod- měli jen minimální vztah a málokdy odolali dru- na vině všichni. Je tedy zapotřebí chyby přiznat
mínek užitnosti i estetiky veřejného prostoru, hé či třetí návštěvě spekulanta s miliónovou na- a přestat na sebe vzájemně křičet. Prostě: „Váže-